Jurský svět hračky

Hračky Jurský park

Věděli jste, že dinosaurus v řečtině znamená strašný ještěr? Dinosauři byla rozmanitá skupina plazů, která dominovala Zemi během druhohor, hlavně v období jury a křídy, a to přibližně 134 milionů let!

Jejich známé hromadné vymírání proběhlo na konci křídy, asi před 66 miliony lety, ale jeho příčina dodnes není zcela objasněna. Nejpopulárnější teorií je dopad velkého mimozemského tělesa, nebo silná vulkanická činnost, které vedly ke zvýšení prachu v atmosféře a omezení dopadu slunečního záření na povrch Země. Taková událost by měla neblahý vliv na celý potravní řetězec. A protože dinosauři vymřeli, veškeré informace o nich máme jen z nalezených fosilií a pořád tápeme, jak opravdu vypadali. Je pravda, že do dnešní doby jedna dinosauří linie přežila, tou linií jsou ptáci. Toto zjištění donutilo vědce dívat se na kosterní pozůstatky i z jiného úhlu, mohli se ptát: „Stál Tyrannosaurus rex rovně, nebo se jeho postoj podobal víc běžící slepici? Nebyl částečně opeřený?“. Odpovědět na tyto a podobné otázky by nám mohla pomoci podobná cesta, jakou podnikla skupina čtyř kamarádů ve filmu Cesta do pravěku. Ti se na malé loďce vrací v čase, aby se dostali na samotný počátek života na Zemi. Během této cesty samozřejmě musí také minout etapu dinosaurů. Ačkoliv je to poměrně starý film, nádherné animace Karla Zemana stojí za shlédnutí pořád. A už od dob, kdy jsem tento film viděla poprvé, je mým nejoblíbenějším dinosaurem Triceratops, obří býložravý dinosaurus se třemi rohy, nosím přívěsek ve tvaru jeho siluety dodnes na tašce. Dinosauři jsou stále velmi oblíbenou skupinou a snad jen děti umí nadšeně vysypat všechna jejich latinská jména a charakteristiky z rukávu, paleontologové prominou.

Já jsem kdysi měla to štěstí vypravit se na pověstnou stolovou horu Roraimu, kam byl situován román Arthura Conana Doyla Ztracený svět, a nechat se unášet představami o stále přežívajících dinosaurech. V Jurském parku nám pak ukázali, že je lepší zůstat u představ a číst si o dinosaurech jen v knížkách.

Pro Dudlu napsala: Veronika Bartáková