Adventní věnec

Adventní věnce

Vánoce by měly být svátky klidu, míru, a především by měly být o tom, že se celá rodina sejdeme a užíváme si společně strávený čas. A jak vykouzlit dokonalou vánoční atmosféru? Stačí k tomu aspoň malinko. Už z dětství si pamatuju, že si mamka zakládala na vánoční výzdobě. Bez té se zkrátka žádné Vánoce neobešly. Nebylo to nic kýčovitého, prostě takový ten základ. A už od počátku adventního období nesměl na stole chybět adventní věnec. Krásně nazdobený, nejčastěji v kombinaci červené a zlaté barvy a svíčky symbolizující blížící se Štědrý večer, na který jsem se jako malá vždy neskutečně těšila.

Poté, co jsem se osamostatnila a vylétla z hnízda jsem nějakou přílišnou výzdobu neřešila, i když jsem Vánoce stále milovala. Chybět samozřejmě nesměl stromeček a nějaké to cukroví, ale tím to končilo. Nějak mě to prostě úplně nechytlo. Zlom nastal až s dětmi, kdy jsem se v myšlenkách mohla vrátit do svých dětských let. 

S dětmi získali Vánoce zase to správné kouzlo těšení, tepla rodinného krbu a společných setkání. A samozřejmě také radosti z dárečků. A i proto jsem se opět vrátila k vánoční výzdobě, především k adventnímu věnci, který od doby narození prvního dítěte nesmí na stole chybět. Není sice dokonalý, ale je náš a každý rok ho ozdobujeme společně s dětmi nějakou větvičkou, která náš domov krásně provoní.

Postupem času, kdy přibývá zapálených svíček na adventním věnci se naše děti víc a víc těší na Štědrý den a příchod Ježíška. A já se těším společně s nimi na to, jak budou mít rozzářená očka a radost ze svých splněných přání. A přitom vzpomínám na své dětství a na to, jak jsem jako malá trávila s mými rodiči Vánoce, sledovala za okny poletující sníh, chroupala cukroví u pohádek a naplno si užívala ten nejkrásnější čas v roce. Pro své děti se snažím zachovat všechny tradice, které se mi vryly do paměti tak, aby si i ony mohly užít Vánoce se vším všudy.

Pro Dudlu sepsala: Petra Velíková