Gymnastické míče

Gymnastické míče

Gymnastický míč je u nás doma stálicí už po dlouhé roky, a to hned v několika podobách. Kdysi dávno jsem si jeden velký pořídila já s představou, že na něm budu hopsat, protahovat se a cvičit během sledování televize. Ovšem realita byla poněkud jiná. Svalit se na gauč je prostě jednodušší a pohodlnější. Ale míč jako takový byl super, měl takové bodlinky, takže zároveň i masíroval. 

Ze svého dětství si pamatuju, že jsme se ségrou měli gymnastický míč hopsací s takovými držátky. Škoda jen, že jsme na to hopsání v malém bytě neměly příliš mnoho místa. Ale i tak to byla zábava. Sice jsme se o něj občas hádaly, ale celkem jsme se s ním vyřádily. Připadaly jsme si na něm jak na koni. 

Doma teď jednou za čas z gymnastického míče otřu prach a pustím se do cvičení. Je to tak jednoduché a účinné. Stačí jen chvilka denně. Tak už jen z toho udělat zvyk. Po narození syna jsem gymnastický míč začala používat i pro něj. Vyměnila jsem ale ten s bodci na hladký. Polohovala jsem na něj syna bříško, abych ho motivovala ke zvedání hlavičky a posílení toho správného svalstva. Toto mi bylo doporučeno i fyzioterapeutkou, kterou jsme v té době pravidelně navštěvovali.  později, když syn trochu povyrostl, jsem s ním na míči dělala různé blbinky. To bylo radosti. Řádit na míči by mohl pořád. Ale maminka na to tolik energie nemá, synku. 

Před nástupem školní docházky nám byl právě gymnastický míč doporučen jako procvičovací pomůcka ke zlepšení držení těla. Syn u toho sice dlouho nevydrží, ale je vidět, že jde o poměrně účinné cvičení.

Poté, co se narodila druhorozená, míč se jí samozřejmě taky zalíbil, a to už od kojeneckého věku. Když trochu povyrostla, začaly tady obě děti s míčem řádit, takže jsem musela sledovat, aby dcerku nezavalil. Ale tu jsem vždy spatřila jen v rozřehtaném stavu. Gymnastický míč se u nás zkrátka neztratí.

Pro Dudlu sepsala: Petra Velíková