Herní konzole

Konzole herní

Vzpomínám si na úplně první hru, kterou mi prarodiče v dětství pořídili. Byla to vlastně analogová herní konzole, museli jste mačkáním tlačítek posouvat kolečka ve vodě tak, aby se navlékla na jednu ze dvou tyček. Vyhrál ten, kdo navlékl všechna kolečka a mám takový dojem, že se mi to podařilo až v dospělosti.

Pro nás, děti devadesátek, poslední nevirtuální generaci, byl přechod do virtuální reality něco jako přechodový rituál kmenových společenství. Snad úplně první digihrou, která se proslavila a dostala až k nám, bylo Tamagochi. Pro nás bylo téměř povinností mít to, co tehdy frčelo. Nikdo nechtěl být ostrakizován. A tak i já jsem měl své virtuální zvířátko. Musel jsem se o něj pravidelně starat, krmit ho, venčit. Ani nevím, jak nakonec dopadlo, nejspíš mu došla baterka, a asi bych se ani nepřiznal, že mi starost o něj moc nešla. Tuhle zodpovědnost jsem v sobě našel až mnohem později.

Pak přišel Tetris. Kdo ho neměl, jakoby neexistoval. Každé ráno jsme se předháněli v tom, kdo má nové nejvyšší skóre, hráli jsme o každé přestávce a ti nejodvážnější (nejzlobivější?) z nás i o hodinách. O mnoho let později vědci zjistili, že padající kostičky působí terapeuticky a dnes se používají pro zmírnění obtíží u posttraumatické stresové poruchy.

A pak, jednoho dne, to přišlo. Taky si vzpomínáte na ten pocit, když vám rodiče pořídili první herní konzoli? Nejspíš jste jí našli pod vánočním stromečkem, s očima rozzářenýma radostí ji hned zapojili do televize a hráli Super Maria nebo Contru, dokud nebyl čas jít spát? Můžu říct, že u hraní těchto her jsem strávil jedny z nejhezčích okamžiků dětství. Ještě dnes, když si vzpomenu na některé hry, mám slzu v oku a radost v duši. Bylo to opojné nahlédnutí někam jinam, kam jsme dřív nesměli a kde to bývalo vyhrazeno jen pro vyvolené.

Dnes už můžeme všichni hrát na pc, na mobilu, na Xboxu, na Playstationu nebo na Nintendu, hry jsou tam promakané, realistické a zkrátka dokonalé. Ale musím říct, že se stejně kolikrát raději vrátím do svého dětského světa, kde hry měly svůj půvab, museli jste v nich dosáhnout mistrovství, jinak jste neměli šanci dostat se se třemi životy ani přes první kolo, cheaty jsme neznali a rady jak na to, ty se šířili jenom tichou poštou mezi zasvěcenými. Ach ten věk nevinnosti!

Pro Dudlu napsal: Jan Jarý

Prohlédněte si kompletní nabídku hraček:

• Auta, lodě, roboti
• Hračky pro nejmenší
• Plyšáci
• Figurky
• Panenky a doplňky
• Spotřebiče, potraviny
• Hudební nástroje
• Kostýmy a karneval
• Vodní hry a zábava
• Pískoviště a zahrada
• Sportovní hračky
• Odrážedla a jezdítka
• Škola a kreativa
• Stavebnice
• Společenské hry
• Další hračky a zábava

Víte, že nákupem herní konzole na Dudlu.cz podporujete Nadační fond Radost dětem, kam každoročně darujeme 20 % z celkového zisku? Padne-li vám do oka nějaká hračka nebo dětské zboží, můžete jedním nákupem udělat hned dvojitou radost. A pokud jste si u nás konzole pro děti nevybrali, tak se nic neděje a budeme moc rádi, když děti pomůžete podpořit přímo přes transparentní účet nadačního fondu, který podporuje i hokejista Tomáš Plekanec a tenistka Lucie Šafářová. Každá korunka se počítá a i malý krok pro vás, může být velkým krokem pro někoho jiného. Už máte vybráno a chcete ušetřit? Využijte dopravu zdarma od 2 000 Kč, získejte dárek k nákupu od 1 000 Kč a nebo si přečtěte pár našich dalších tipů jak ušetřit peníze.

Autor: BBB Ilustrace (zakoupeno pro Dudlu.cz)

Přečtěte si tematické články z blogu: Pro maminky a tatínky