Popelářská auta

Popelářské autíčko

Asi skoro každý z kluků jako malý, chtěl být popelář. Přišel s tím i náš syn. A tak jsem sama začala přemýšlet, co se jim na té práci tak líbilo. Musela jsem se zeptat i manžela. Chvíli přemýšlel a pak mi řekl, že asi to, jak svobodně si ti kluci na těch stupátkách jezdí, vozí se celou dobu na autech, což je super. Mají svaly na rukou a jsou všude vidět. Vůbec nám, ale nedocházelo, že se musí brzo vstávat, že jejich práce kolikrát pěkně zapáchá, je těžká a náročná. A protože tento sen u dětí převládá do dnes a přechází vždy i na novou generaci, tak se většinou dětem koupí atrapa - malé popelářské autíčko. Náš syn byl z něho nadšený. Sednul si na něj, odrážel se a jezdil po celém bytě. Nebo tam strkal kostičky. Prostě viditelně splněný sen a my jako rodiče byli nadšení z toho, kolik radosti a zábavy takové autíčko dovede přinést. Do té doby, než se nám dospělákům z toho stala noční můra. Jednou jsme měli jet pryč a když jsme byli vypravení připraveni k odjezdu, zjistili jsme, že nemáme klíče od auta.

Pěkně jsme se pohádali, že je nedáváme na své místo a kdo je měl naposledy. Při hádce jsme, ale šli hledat raději nejprve každý u sebe. Prohledali jsme skoro všechno a všude. Byt jsme měli přeházený vzhůru nohama a už nám bylo jedno, že se to pak bude muset celé uklízet. Už jsme přemýšleli nad tím, jestli jsme ho vlastně naposledy přinesly domů. Při dlouhém vzpomínání jsme došli k závěru, že naposledy byly na komodě. Volali jsme i tchánovi, zda si je náhodou omylem při poslední návštěvě neodvezl. Ten byl z našeho dotazu poněkud rozhořčen a ujistil nás, že tomu tak opravdu nebylo. Ale už jsme opravdu nevěděli kudy kam a nemohli je najít. Dokonce jsme i pro jistotu vytahali synovi všechny hračky z pod postele a stále nic…A když jsme se zeptali syna, tak si začal jezdit na popelářské autíčku. To může naštvat, vy se můžete zbláznit a jeho zajímá jen to pitomý auto. Takže výprava se zrušila a šli se hledat klíče další den ráno. Manžel už to vzdal s tím, že si bude muset cca za 2000Kč nechat udělat nové, že to není možný. Celý den trvalo, než jsme dali do pořádku celý byt. Večer se šel malý koupat a já šla uklidit popelářské autíčko, na kterém celý den jezdil a k mému překvapení zacinkali klíče právě v něm a já nevěděla, jestli se smát nebo brečet.

Pro Dudlu napsala: Zuzana Slámová