Šumivé koule do koupele

Šumivky do koupele

Téměř od malička se moje dcera nerada koupala. Zatím co mým kamarádkám stačilo jejich dětem naházet do vany nějaké hračky a vytvořit trochu pěny z mýdla a poté je kolikrát dokonce vyhazovat z vany ven, neboť už na prstech neměly varhánky ale rovnou varhany, u nás bylo koupání vždy doprovázeno rituálem nadávání, vztekání se či prošení o to, zda bych jí to zrovna dnes přeci jen mohla odpustit a nechat ji být, protože jí to spaní s černýma nohama s kterýma se vrátila ze zahrady fakt,mamko, vadit nebude.

A nebudu lhát, kolikrát jsem fakt měla chuť rezignovat a začít se pomalu smiřovat s tím, že budu mít dceru malého smraďocha. K rezignaci nedošlo a i když už se dcera trochu zklidnila, pořád bylo koupání velké téma na pořadu dne a pořád se k němu ze strany dcery vázala lehká negativita. Bylo to pár měsíců zpět, co jsem začala nejprve v televizi a na internetu vídat reklamy na šumivky do koupele. Ačkoli jsem jim ze začátku nevěnovala pozornost, později jsem si všimla, že je docela pravidelně kupovala i moje kamarádka pro své děti a tak jsem se rozhodla, že jim dám šanci. Jednu jedinou.

Jaké bylo moje překvapení, když se prvotní radost z malého překvapení, které jsem přinesla spolu se svým nákupem, změnilo doslova v nadšení ve vaně, zatímco tyto koule mohutně vypouštěly do vany krásné barvy a vytvářeli v koupelně velmi příjemnou vůni. Dcera byla opravdu nadšená a začala se tak na večerní koupání vyloženě těšit. Musím přiznat, že si šumivky našly cestu i ke mně a občas si nějakou do vany také přihodím. Nejen, že se pozorováním toho jak mohutně šumí a rozpouští se malinko vracím do dětských let, ale také se mi po rozpuštění té voňavé bomby mnohem lépe relaxuje.
A přestože už od mého prvního nákupu protekla spousta měsíců, šumivky do koupele jsou stále na mém seznamu při nákupu a vypadá, že už se z něj jenom tak nedostanou.

Pro Dudlu sepsala Veronika Kunčíková