Figurka Brouk

Figurky brouků

Slovo brouk je neuvěřitelně široký pojem. Zahrnuje totiž asi čtyři sta tisíc popsaných druhů, které tvoří 40 % hmyzu a 20 % všech zvířat. Opravdu, jako brouka dokážeme označit takřka vše. A ne vždy oprávněně – třeba pavouci do této skupiny vůbec nepatří, stejně jako mnozí jiní. Co tedy jsou opravdoví brouci?

Praví brouci mají vnější pár tvrdých křídel, krovek, pod kterým jsou křídla blanitá – to je ostatně hlavní rozlišovací prvek. S pomocí obou dvou párů pak brouci létají. Je také známo, že samičky a samečci se výrazně liší – samci bývají většinou zdobenější a na pohled i hezčí. Mají členitá tykadla, pohyblivou předohruď s hlavičkou a pevnou zadohruď se zadečkem. Mohou mít mnoho barev a tvarů. Podívejme se třeba na krásné roháče obecné, kteří jsou největšími brouky v Česku, a kteří se chlubí krásnými dlouhými rohy. Možná spíše parohy.

V Česku máme sedm tisíc druhů brouků a stejně jako všude na světě jsou vázáni na různá prostředí, ekosystémy, ale také na konkrétní rostliny, kterými se živí. Jsou proto velmi citliví na jakékoliv změny. Brouci mohou být miniaturní, měřit okolo jednoho milimetru, po veliké o rozměrech dvaceti centimetrů. Mohou také člověku prospívat (ničit škůdce, likvidovat zemřelá zvířata v lesích), ale také škodit – mohou být totiž sami škůdci, jako je třeba neoblíbená mandelinka bramborová.

Ačkoliv v reálném životě má brouky rád málokdo, v pohádkách jsou velmi oblíbení. Příběh Broučci od Jana Karafiáta dělá radost už 70. let 19. století mnoha dětem. Různé druhy brouků ale vystupují i v příbězích včelky Máji a setkává se s nimi i Ferda mravenec. Brouci dali také jméno jedné z nejslavnějších kapel v dějinách. The Beatles neznamená nic jiného než Brouci.

Pro Dudlu sepsala: Lenak Hrabalová