Figurka Hmyz

Figurky hmyzu

Hmyz je největší skupinou v živočišné říši a zahrnují obrovskou škálu druhů – uvádí se, že je jich více než milion, čímž tvoří polovinu všech životních forem světa. Hmyz tvoří celkem asi 90 % obyvatel naší planety a je schopný života prakticky ve všech prostředích a podmínkách, a to včetně vody.

Předchůdci dnešního hmyzu žili v pravěku společně s dinosaury, přičemž v těchto dávných dobách před miliony let byly i rozměry hmyzu mnohem větší. Ve zkamenělinách nacházíme například vážky s rozpětím křídel až sedmdesát centimetrů. Dnešní hmyz je výrazně menší a většina jeho druhů se vyvinula v závislosti na vývoji kvetoucích rostlin, které jsou na hmyzu a jeho opylovacích schopnostech závislé stejně tak, jako je hmyz závislý na květech jako na svojí obživě.

Pro zajímavost dodáme, že řada druhů hmyzu je v mnoha kulturách považována za pochoutku. Ať už se jedná o smažené červy, mravence nebo sarančata, řada kultur si na nich pochutnává s chutí. I Česku jsme měli svou hmyzí lahůdku. Chroustí polévka byla součástí kuchařek ještě před sto lety. K vařeným chroustům (kteří jsou velmi tuční) se přihodila nějaké ta zelenina a bylo hotovo. Dnes bychom takovou polévku vařili už těžko – chroustů, stejně jako jiného hmyzu díky aktivitám člověka velmi rychle ubývá, a dokonce se mluví o tom, že probíhá velké hmyzí vymírání.

V dávných dobách se i některým zástupcům hmyzí říše podařilo dostat se do říše božstev. Nejznámějším uctívaným broukem je bezpochyby skarabeus, druh hovnivála žijícího v Egyptě. Byl součástí faraónských korun, výzdob hrobek i šperků. Věřilo se, že právě skarab koulí po obloze slunce. Stal se tedy symbolem slunečních bohů. V Mezopotámii se zase věřilo, že vážky jsou symbolem nemožnosti získat nesmrtelnosti. V Číně pak cikády symbolizovaly znovuzrození.

Pro Dudlu sepsala: Lenka Hrabalová