Kdo je konkubína?
Konkubína, archaicky „kuběna“, byla žena, která žila s mužem jako by byla jeho manželka, ale s tím rozdílem, že za něj není provdána. Konkubinát, jak se tomuto volnému vztahu říká, je historické církevně-právní označení pro takzvané nesezdané soužití, kdy muž a žena spolu žijí mimo manželství. Je dobře známý už z dob starověku a podobně jako manželství v některých kulturách, i konkubinát mohl být svazkem monogamním i polygamním.
Kdo je to konkubína? (Zdroj fotky: Freepik.com)
Konkubíny v historii
Konkubíny existovaly už ve starověké Babylónii a Mezopotámii, v antickém Řecku, ve Starém Egyptě nebo Číně. Své vlastní konkubíny měli vysoce postavení muži a vládci, které jim plnily sexuální přání a plodily s nimi potomky. To ostatně potvrzuje také fakt, že se jim říkalo též „souložnice“. Že byl muž většinou ženatý nijak zvlášť nevadilo, považovalo se za běžné, že měl král více žen, někdy dokonce celý početný harém konkubín.
Konkubíny a společnost
Ve většině tradičních společností, které kladly důraz na svazek manželský a cokoli mimo něj bylo špatné, se na konkubíny pohlíželo jako na podřadné a společensky méněcenné ženy, vyšší postavení měly odnepaměti počestné dámy, které žily v řádně uzavřeném manželství.
Zajímavostí je, že za konkubinát se v katolické církvi považují i reálné manželské svazky, pokud byly uzavřeny pouze na občanské rovině a nedošlo k uzavření církevního sňatku v kostele. Existují země, v nichž církev nemá zákonné právo uzavírat civilní sňatky, a tak manželé, pokud se hlásí ke katolické církvi, musí uzavřít sňatek dvakrát – jednou před státem, podruhé před církví. Jen tak je manželství posvěceno i v církevní rovině, lidově řečeno „před Bohem“. V Česku byla potřeba uzavírat sňatek nadvakrát zrušena v roce 1992, takže pokud si snoubenci přejí vstoupit do manželství v kostele, nemusí pak obřad opakovat ještě někde jinde, platný bude i z hlediska civilního práva.
Pro Dudlu napsala: Andrea Bělohradská | Edit: Andrea B.