UPOZORNĚNÍ: Objednávky se zbožím od značky Housedecor budou mít z logistických důvodů 5 denní zpoždění.

Nejčastější mýty o kojení?

Kojení bylo, je a vždy bude přirozenou součástí péče o miminka. Přirozenou a samozřejmou. Myslím, že není nutné vymýšlet argumenty a důvody proč je vhodné, prospěšné a zkrátka „nejlepší“. Jednoduše proto, že jsme my lidé savci a ti jak známo svá mláďata kojí. Tečka.

nejcastejsi-myty-o-kojeni

Nejčastější mýty o kojení? (Zdroj fotky: Freepik.com)

Mýty a fakta o kojení?

Vysoké procento matek ovšem své děti z různých důvodů nekojí. Velký díl viny na tom nepochybně nese celá řada mýtů, které o kojení kolují a jsou v naší moderní společnosti tak zakořeněné, že mnoha matkám tuto zcela přirozenou schopnost pokazí hned na začátku a navzdory dobře známému faktu, že mateřské mléko je tou nejvhodnější a nejpřirozenější výživou novorozenců a kojenců a nemůže ho v plném rozsahu nahradit žádná mléčná formule. Kromě nutritivního a imunologického významu má totiž také význam psychologický, který je bohužel v dnešní době často opomíjen. A jak už to tak bývá téměř se vším, také tolik přirozenou věc jako je kojení provází celá řada mýtů. Kde se vzaly?

Mnoho z nich našlo úrodnou půdu v minulém století, kdy generace našich rodičů a prarodičů zažila úpadek kojení a jeho náhradu mlékem umělým jako něčím novým a lepším. Řekla bych, že tato doba je doslova "kolébkou" těchto mýtů, které se stále odráží v dnešních rodinách a které se však pomalu, ale jistě snaží vyvracet generace mladých lékařů, sester a laktačních poradkyň. A jak samo slovo "mýtus" naznačuje, jedná se o nepravdy a nesmysly.

  1. "Slabé" či "hladové" mléko - Jedním z nejtradovanějších mýtů je tzv. slabé či hladové mléko. Ve skutečnosti nic takového neexistuje. Mléko buď je nebo je ho nedostatek, ale výživné hodnoty zůstávají zachovány. Nedostatečná tvorba mateřského mléka se však dá vždy snadno navýšit.
  2. "Přední" a "zadní" mléko - Už ty názvy ve mě vzbuzují úsměv. Opravdu hodně rozšířeným mýtem je ten o složení mateřského mléka, které se podle spousty lidí (pediatry a dětské sestry nevyjímaje) dělí na tzv. mléko "přední" a "zadní", přičemž mléko "přední" má být vodnatější a sloužit k zahnání žízně a mléko "zadní" má být tučnější, plné živin a dítě pořádně nasytit. Jaká je skutečnost?

    Skutečnost je taková, že mateřské mléko je prostě mateřské mléko a mléčná žláza neobsahuje žádný filtr, nerozlišuje mléko "přední" a "zadní", v celém prsu je pouze jeden druh mléka, který zažene jak žízeň, tak hlad. Co je ovšem pravdou (a je možné, že odtud pramení moudro o předním a zadním mléku) je fakt, že složení mateřského mléka je velmi, velmi proměnlivé. Je to živá tekutina, která své složení mění neustále a přesně podle potřeb dítěte - to znamená, že jiné složení bude mít když je dítě zdravé a jiné když dítě onemocní.
  3. Vpáčené či ploché bradavky jsou překážkou v kojení - Není to pravda. Žena s jakýmkoli tvarem bradavek může kojit. Dítě se přisává především na prsní dvorec. Často jsou však ženám s menšími či vpáčenými bradavkami doporučovány tzv. kloboučky. Ty však mohou kojení ještě více ztížit, protože jednak znemožňují správné přisátí miminka a jednak dítě musí vynaložit značné úsilí, aby se k němu mléko dostalo, což má za následek krátkou dobu kojení a může vést k poklesu tvorby mateřského mléka.
  4. Kojení je pouze potrava - I dnes si spousta lidí myslí, že kojení slouží dítěti výhradně jako zdroj výživy a tekutin. Je však nutno připomenout ještě další a neméně důležitou roli kojení, a to roli psychologickou. Kromě toho, že se dítě u prsu nasytí, uspokojuje tím také svoji potřebu těsného kontaktu s matkou, potřebu její blízkosti. A v neposlední řadě je kojení naprosto přirozeným nástrojem k uspávání dítěte.
  5. Dodržování časových intervalů mezi kojením - Předchozí generace matek, pokud vůbec kojily, dodržovaly mezi kojením určité časové intervaly, obvykle 3 hodiny. Doporučovali jim to lékaři i dětské sestry, a přesto, že je to naprostý nesmysl, stále se doporučuje v mnoha českých porodnicích. Takovéto rozvrhování kojení obzvlášť v prvních dnech po porodu ale může ztížit začátky kojení a zpomalit nástup laktace. Navíc je v přímém rozporu s přirozeností každého novorozence kojit se neomezeně a dle potřeby.
  6. Dodržování přesné doby na prsu - Dalším nešvarem z dob minulých a stále doporučovaným mýtem je dodržování určité doby, po kterou má být kojenec na prsu. Obvykle se uvádí, že by se dítě mělo kojit maximálně 10 až 15 minut, neboť to je doba, za kterou se stačí dosyta napít a pak už jen "dudlá" či spí.

    Rovnou můžu říct, že je úplně zbytečné takto omezovat kojení, protože jak už jsem psala výše, kojení neslouží pouze k nasycení, ale také právě k uklidnění, pomazlení, uspání, tudíž tzv. "dudlání" není vůbec na škodu a kojení nijak neubližuje, právě naopak. Čím déle a čím častěji se dítě kojí, tím lépe nastupuje laktace (což je důležité obzvlášť v prvních dnech po porodu), tvoří se optimální množství mléka a kojenec má zároveň uspokojenou potřebu blízkosti a bezpečí.
  7. "Splasklá prsa" značí nedostatek mléka - Často se stává, že když má žena pocit prázdných prsou (prsa jakoby "splasklá", měkká), vyděsí se, že má málo mléka. Když se k tomu pak navíc přidá ještě třeba neklid či plačtivost dítěte (což může mít klidně úplně jinou příčinu než hlad), její obavy to ještě posílí a tato situace často končí buď zbytečným přikrmováním UM (což laktaci ještě sníží) nebo ukončením kojení.

    Ukazatelem není ani odsávání mléka, je totiž běžné, že spousta kojících matek neodsaje ani pár kapek, ač má mléka dostatek. Vysvětlení oněch „prázdných prsou“ je následující - prsa se obvykle výrazně nalévají v prvních dnech až týdnech kojení, kdy tvorba mateřského mléka není ustálena. Později se však mléko tvoří převážně až během kojení, po přisátí dítěte na prs. Nenalitá a pocitově "prázdná" prsa jsou tedy i u plně kojící matky naprosto v pořádku.
  8. Kojené dítě by mělo dostávat čaj - Mnoho lidí si myslí, že obzvlášť v horkých letních měsících nemůže plně kojenému dítěti stačit pouze mateřské mléko. Opak je však pravdou. I v těch největších vedrech dítě stačí pouze kojit. Mateřské mléko je velice proměnlivé a jeho složení se přizpůsobuje potřebám kojence, tudíž plně pokryje nároky dětského organismu na přísun tekutin. V horkých letních dnech je však vhodné dítěti nabízet kojení častěji než obvykle.
  9. Noční kojení je špatné - Spousta lidí považuje noční kojení, obzvlášť starších kojenců a batolat, za něco špatného, co je třeba odnaučit, odbourat, vždyť už v noci nemůže mít každou chvíli žízeň či hlad. Na jednu stranu se jim vůbec nedivím. Kdo by chtěl několikrát za noc vstávat k dítěti? Ovšem tady je třeba zdůraznit to, co už jsem psala výše - kojení pomáhá dítěti znovu usnout, navozuje mu pocit bezpečí.

    A to je to, co dítě potřebuje. Většina lidí takovéto buzení a dožadování se prsu v tu nejnemožnější hodinu považuje za nenormální. A není se čemu divit - sami byli vychováváni tak, že v noci se spí a byli od nočního kojení (či podávání lahve) odnaučováni. Ve skutečnosti se však o nic nenormálního nejedná a leč je to pro spoustu rodičů nepříjemné, je to naprosto přirozené. Pak už záleží na rodičích, zda to vydrží a dají dítěti to, co potřebuje nebo ho naučí spát celou noc.

Závěrem bych chtěla napsat, že při jakýchkoli problémech s kojením je nejlepší poradit se s laktační poradkyní, ať už telefonicky či při osobní návštěvě. Je to asi stejná investice jako za jedno balení UM, ovšem s tím rozdílem, že vám zachrání kojení a nebudete muset v dalších měsících utrácet za UM.

Pro Dudlu napsala: Andrea Bělohradská

Vyberte si na Dudlu těhotenské, kojenecké a dětské zboží: