Co je to lotosový porod?
V posledních letech se začal v „alternativním“ porodnictví objevovat trend tzv. lotosového porodu. Lotosovým porodem se nazývá takový porod, po němž se nepřestřihává pupeční šňůra s placentou, ale miminko s ní zůstává spojeno až do chvíle, kdy se pupečník a placenta sama oddělí. Díky tomu, že nedojde ihned po porodu k přerušení pupečníku, můžou se podle zastánců lotosového porodu prospěšné látky dostávat k miminku i nadále a napomoci miminku lépe dozrát.
Lze mít v porodnici lotosový porod? (Zdroj fotky: Freepik.com)
Lotosový porod
Že o lotosovém porodu slyšíte poprvé? Není divu, v porodnici ani v ordinaci gynekologa o něm pravděpodobně neuslyšíte. To, nad čím dnes spousta odborníků kroutí hlavou a o čem možná většina z nich nikdy ani neslyšela, však dříve podle všeho nebylo ničím neobvyklým. O tom, zda je tento postup skutečně tak přínosný, ba dokonce vhodný, by se mohly vést dlouhé diskuse, proto nechám na každém z vás, aby si na věc udělal svůj vlastní názor.
Podle propagátorů lotosového porodu tím může miminko získat mnoho dobrého, například:
- lepší poporodní adaptaci
- zdraví potřebné látky, živiny a kyslík v prvních chvílích po porodu – vitaminy, minerály, protilátky, bílkoviny
- více krve z placenty a nižší riziko anémie
- životní energii
Jak probíhá lotosový porod
V případě lotosového porodu se postupuje tak, že miminko zůstává přes pupečník spojeno s placentou dokud se sama neoddělí. K tomu obvykle dochází v rozmezí tří až devíti dnů, do té doby je placenta zabalena do kusu plátna, případně ještě konzervována bylinkami, oleji či solí.
Takto placenta na vzduchu postupně vysychá, až nakonec spolu s pupečníkem sama odpadne. Co se týče samotného pupečníku, je tento postup v mnoha porodnicích běžný – po porodu se pupečník jen zkrátí, aby nepřekážel při manipulaci s miminkem, a postupným vysycháním se nechá samovolně odpadnout. Proč ale placenta?
Jak už bylo popsáno výše, smyslem lotosového porodu, tedy ponechání placenty u miminka, je čerpání zdraví prospěšných látek a životní energie z placenty. Je však otázkou, nakolik toto spojení skutečně prospívá a zda opravdu miminku přináší to, co je tak propagováno.
V momentě, kdy pupečník dotepe a placenta se posléze odloučí a je vypuzena z těla matky ven, už svou životadárnou funkci přirozeně ztrácí. Prospívá tedy miminku ponechání pupečníku s placentou, jejíž funkce již skončila? Za mě osobně to úplně smysl nedává, ale pokud je to pro někoho důležité, asi to není nic proti ničemu.
Něco jiného je ale dotepání pupečníku. Po porodu pupečník dotepává ještě několik minut, proto skutečně není vhodné ho ihned po narození přestřihávat, pokud ještě tepe – v tuto chvíli je totiž stále k miminku přiváděna krev, živiny a kyslík.
Jak je ale známo, živiny z placenty může čerpat také maminka, například prostřednictví koktejlu s kouskem čerstvé placenty. Zdá-li se vám to přes čáru, doporučuji přečíst si jeden z mých předchozích článků věnovaných speciálně placentě.
O tom, zda je lotosový porod skutečně tak důležitý a přínosný, by se tedy mohlo diskutovat. O prospěšnosti dotepání pupečníku po porodu a o škodlivosti jeho předčasného přerušení, ale pochyb není. O tom se ale rozepíšu v dalším článku.
Pro Dudlu napsala: Andrea Bělohradská | Editace: Andrea Bělohradská