Debata o americké politice má jednu zvláštní vlastnost – čím dál víc se vede v extrémech. Demokraté jsou v některých narativech líčeni jako organizovaní manipulátoři s migrací a volbami, republikáni zase jako autoritářští zpátečníci, kteří chtějí zrušit demokracii.
Realita je výrazně složitější a méně černobílá. V tomhle textu se podíváme na nejčastější mýty, které se o obou stranách opakují, včetně tématu migrace a „dovozu voličů“, a zasadíme je do kontextu faktů, práva a reálného fungování amerického systému.

Mýtus č. 1: Demokraté záměrně posílají migranty do republikánských států, aby vyhráli volby
Tohle je jeden z nejrozšířenějších a zároveň nejméně podložených narativů. Myšlenka, že demokraté systematicky přesouvají migranty do republikánských států s cílem „oslabit republikány“, naráží hned na několik tvrdých realit. Lidé bez občanství USA nemohou volit ve federálních volbách a cesta k občanství obvykle trvá roky.
Neexistuje žádný věrohodný důkaz, že by demokratická administrativa organizovala přesuny migrantů s primárně volebním cílem. Naopak je zdokumentováno, že někteří republikánští guvernéři posílali migranty do demokratických měst jako politický protest. Směr reálných událostí je tedy často přesně opačný, než tento mýtus tvrdí.
Mýtus č. 2: Migrace automaticky znamená více hlasů pro demokraty
Tato představa ignoruje realitu volebního chování. Získání občanství neznamená automatickou podporu jedné politické strany. Skupiny jako latino voliči nejsou jednotný blok a jejich preference se liší podle regionu, ekonomické situace, náboženství i konkrétních témat kampaní. Rovnice „migrace = demokrati“ je politická zkratka, nikoli popis reality.
Mýtus č. 3: Republikáni chtějí zrušit demokracii a zavést diktaturu
Jde o stejně přehnaný narativ, jen z opačné strany. Republikánská strana je široká a vnitřně nejednotná koalice, která zahrnuje konzervativce, libertariány, náboženské voliče i pragmatické ekonomy. Ano, existují tvrdší proudy, ale ztotožňovat celou stranu s jejím nejhlasitějším okrajem je zavádějící. Americký systém funguje právě proto, že žádná strana nemá absolutní kontrolu.
Mýtus č. 4: Demokraté chtějí „otevřené hranice“
„Otevřené hranice“ jsou politický slogan, ne popis reality. Demokratické administrativy kombinují humanitární přístup s kontrolami, právními procedurami i deportacemi. Kritika většinou směřuje k nefunkčnosti a zahlcení systému, nikoli k tomu, že by hranice fakticky neexistovaly.
Mýtus č. 5: Republikáni jsou jednotně proti migraci
I tohle je zjednodušení. V republikánské debatě nejde primárně o to, zda migraci povolit, ale jaký typ migrace a za jakých pravidel. Silná je podpora legální pracovní a kvalifikované migrace, zatímco spor se vede hlavně o nelegální migraci a azylový systém. Postoje se výrazně liší podle regionu a ekonomických potřeb.
Mýtus č. 6: Volby v USA rozhodují masové podvody
Americký volební systém je silně decentralizovaný, což zvyšuje riziko chyb, ale zároveň výrazně snižuje možnost centrální manipulace. Nebyly prokázány systematické podvody, které by plošně změnily výsledky federálních voleb. Reálné problémy existují, ale nejsou důkazem rozsáhlého řízeného podvodu.
Proč se tyto mýty tak dobře drží
Mýty zjednodušují realitu do snadno sdílitelných příběhů. Emoce se šíří rychleji než fakta a polarizované prostředí nahrává extrémním interpretacím. Nuance jsou pomalé, zatímco zkratky okamžité – a právě proto mají tyto narativy tak dlouhou životnost.
Americká politika není boj dobra se zlem, ale složitý systém
Americká politika není pohádka. Demokraté ani republikáni nejsou monolit, migrace není kouzelný volební trik a voliči nejsou figurky na šachovnici. Jakmile se místo mýtů začneš dívat na právo, data a institucionální realitu, většina „jistých pravd“ se rozpadne. A právě to je klíč k pochopení americké politiky.
