Poezie pro děti?
Když se řekne poezie pro děti, první, co se mnoha lidem vybaví, jsou básně, které se učili na prvním stupni základní školy. Poezie ze slabikáře, známí autoři, básně, které si mnozí z nás pamatují dodnes. Jiří Žáček, Jan Skácel, Vítězslav Nezval, František Hrubín či Josef Lada. Všichni jsme se v určité době s těmito autory setkali přinejmenším ve škole a jejich verše známe například ze Slabikářů a prvních čítanek.
Autoři poezie pro děti (Zdroj fotky: Freepik.com)
Poezie pro děti a mládež
Mezi novější autory poezie pro děti patří například Věra Provazníková, mezi jejíž nejnovější díla patří například knihy „V peřině myš“, nebo „Když na hrušce buchty zrály“.
Pro děti jsou verše a básně velmi důležité, rozvíjí jejich představivost, pomáhají jim učit se počítat a také si zapamatovávat nové informace. Již ve školce při různých hrách používají zaříkadla a rozpočítadla, u nás známé třeba:
„Ententýky, dva špalíky,
čert vyletěl z elektriky,
bez klobouku bos,
natloukl si nos.
Boule byla veliká,
jako celá Afrika!“
Básně mají svůj význam také v průběhu roku a různých svátků, počínaje Velikonocemi, kdy děti chodí koledovat:
„Hody, hody, doprovody,
dejte vejce malovaný,
nebude-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný!“
až po básničky pro Mikuláše:
„Mikuláš ztratil plášť,
Mikuláška sukni,
hledali, nenašli,
byli oba smutní.“
S dalšími básněmi se seznamují děti například na dětských táborech, kde to už často ovšem není přímo poezie pro děti, ale zazní i pár neslušných slov a spíše se bavíme o folklorní poezii, ve které zaznívají i nespisovné slovní obraty.
Např.: „Za tebou, prase s kamerou!“, nebo „Na kopečku v Africe, stojí stará věznice“, a našlo by se mnoho dalších. Ale na ty si často rádi zavzpomínáme i v dospělosti, když se k nám vrací z prázdnin naše děti a občas nám nějaký ten „poklad“ přivezou.
Pro Dudlu napsala: Kristýna Lorencová | Editace: Andrea Bělohradská