Co je autonomie?
Autonomie je schopnost rozhodovat se a jednat bez vnější kontroly nebo nátlaku. Základní význam slova "autonomie" je "samospráva". Poprvé bylo toto slovo v angličtině známo v roce 1530, kdy bylo použito pro označení správy města, nikoliv nezávislosti států. Autonomie se poprvé objevila ve francouzštině jako adaptace řeckého αυτονομία ("samovláda") z αυτόνομος ("samovládce"). Autonomii lze nalézt v mnoha oblastech včetně filozofie, práva, ekonomie, politiky a her.
Autonomie v ekonomii
V ekonomii se autonomie vztahuje ke schopnosti lidí nebo organizací činit vlastní rozhodnutí, aniž by do nich zasahovali nebo je kontrolovali jiní.
Autonomie v politice
V politice a ve státní správě se za autonomní považují jednotliví lidé, kteří mají svobodnou vůli, zejména morální odpovědnost za své činy. Podle některých definic svobody může jednání nebo autonomie zahrnovat kontrolu nad svým prostředím, kontrolu nad svým životem, možnost volby v jakékoli záležitosti, která se člověka týká, nebo právní nezávislost na jiné straně (např. na rodiči nebo opatrovníkovi).
Autonomie v psychologii
V psychologii se tento pojem vztahuje k tendenci člověka řídit se sám a být nezávislý. Autonomie znamená mít kontrolu nad svým životem a být schopen jednat samostatně, aniž by se musel spoléhat na vedení druhých.
Autonomie v medicíně
Pojem "autonomie" je zvláště důležitý v moderní medicíně, která se do značné míry spoléhá na účast pacienta při rozhodování o léčbě.
Tento přístup vychází z představy, že pacient, který rozumí svému zdravotnímu stavu, může nejlépe rozhodnout, jak jej léčit (nebo zda je léčba vůbec nutná).
Mnoho pacientů chce od svých lékařů tento druh informací, ale někteří je nemusí dostat, protože lékaři jsou příliš zaneprázdněni nebo se necítí dobře, když diskutují o možnostech s pacienty, kteří sami nejsou vyškolenými zdravotníky.
Někteří lékaři například raději nediskutují o možnostech léčby s pacienty, kteří mají rakovinu, protože se obávají, že by rozhovor o chemoterapii nebo radioterapii mohl u těchto pacientů vyvolat zbytečný stres nebo úzkost - což by mohlo narušit kvalitu jejich života, i když by to nemělo vliv na jejich přežití.
Pro Dudlu napsala: Marcela Kalousová