Co je to personifikace?
Personifikace (z latinského slova „persona“ = osoba) je slovo více významů a použití. Ve volném překladu znamená „zosobnění“. Personifikace nachází své využití ve vícero oblastech lidského života a nejvíce je patrná v umění, například v literatuře, v alegorii, ale také běžné komunikaci. Personifikace je určitým druhem metafory, skrz kterou dochází k přenášení lidských rysů, vlastností a činností na zvířata či neživé předměty. Spadá sem také takzvaný antropomorfismus, což je myšlenkový pochod, který mimolidským jevům a skutečnostem přisuzuje lidské rysy, vlastnosti nebo dokonce i lidskou podobu.
Co to je personifikace? (Zdroj fotky: Freepik.com)
Personifikace v literatuře
Nejvíce využívaná je personifikace v literatuře, převážně pak v poezii. Je jedním z nejpoužívanějších básnických prostředků. Bytosti i neživé předměty tak vlastně svým způsobem ožívají. Jako příklad můžeme uvést některé literární obraty, např. „staré duby pamatují…“, „stromy šeptaly“, „příroda usnula hlubokým zimním spánkem“, a podobně.
Dalším příkladem, kde je personifikace hojně využívána, je známé básnické dílo Máj od Karla Hynka Máchy:
„O lásce šeptal tichý mech,
kvetoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.“
A podobných personifikací bychom v literatuře našli nespočet. Schválně někdy zkuste otevřít libovolnou knihu a zaměřit se na to.
Personifikace v alegorii
Alegorie (česky jinotaj) je umělecké dílo (nejčastěji literární nebo výtvarné), které ve skutečnosti ukrývá úplně jiný význam, než se na první pohled zdá a než za co se vydává. Jedná se o umění, jehož skutečný význam je nezasvěceným lidem skrytý a k jeho pochopení je zapotřebí nějaký klíč.
Alegorie je svým způsobem symbol a může být chápána také jako podobenství, ovšem s tím rozdílem, že skutečný smysl není jednoznačně vyjádřen. A právě alegorie jde ruku v ruce s personifikací, ovšem zde je personifikace vyjádřena naopak – určité obecné jevy, lidské vlastnosti a rysy jsou v alegorii zpodobněny jako živá bytost, často jako žena či muž s atributy, případně dostávají zvířecí podobu.
Personifikace v běžné komunikaci
Personifikaci ale zdaleka nepatří jen do umění a literatury, nalézt ji můžeme i v běžné komunikaci. Příkladem za všechny budiž třeba věta „slunce putuje po modré obloze“, „zima přišla do našeho města“ a další. Jistě na nějakou často používanou personifikaci přijdete i vy.
Pro Dudlu napsala: Andrea Bělohradská | Edit: Andrea B.