V české politice se občas objeví věta typu „půjde do think tanku“ a čtenář si pod tím představí všechno možné: od „teplého místa“ až po jakési zákulisní řízení státu. Jenže think tank není ministerstvo a většinou to není ani klasická neziskovka, která by „jen“ dělala projekty. Think tank je hlavně mozkové centrum – organizace, která sbírá data, dělá analýzy a překládá složitá témata do doporučení, se kterými umí pracovat politici, úředníci i média. Jinými slovy: nemusí mít formální moc, ale může mít překvapivě silný vliv.
Ten vliv nevzniká tím, že by think tank někomu něco „nařídil“. Vzniká tím, že nabídne hotový rámec: popíše problém, dodá čísla, porovná zahraniční řešení, navrhne varianty a dopady, připraví argumenty pro i proti. A když to udělá dobře, politici často už jen rozhodují, kterou variantu vezmou – protože kvalitní podklad jim šetří čas, snižuje riziko a pomáhá obhájit rozhodnutí veřejně.
Co přesně je think tank (a co není)
Think tank je organizace nebo tým, který se systematicky věnuje analýze veřejných politik (policy analysis) a převádí odborné poznatky do podoby, která je použitelná v praxi: pro zákony, strategie, regulace, rozpočty, reformy. V ideálním případě stojí jednou nohou ve světě dat a výzkumu a druhou nohou v reálném světě rozhodování – a proto ho veřejnost nejčastěji potkává v podobě studií, komentářů, konferencí, podkladů pro jednání nebo mediálních výstupů.
To zároveň znamená, že think tank není politická strana (neusiluje o mandáty) a není státní úřad (nevydává vyhlášky, nerozhoduje o dotacích, nepodepisuje rozpočty). A taky to obvykle není čistý lobbying – i když hranice se v praxi někdy rozmazává, zejména pokud je think tank finančně nebo personálně navázaný na konkrétní zájmy. Proto platí jednoduché pravidlo: když chceš rozumět think tanku, dívej se na jeho výstupy a financování.
Dva světy v Česku: nezávislé think tanky vs. stranické politické instituty
V českém prostředí se pod „think tank“ schová víc typů organizací, ale pro běžného čtenáře dávají největší smysl dvě kategorie. První jsou nezávislé/tematické think tanky, které si budují reputaci v určité oblasti (Evropa, bezpečnost, sociální politika, ekonomie, veřejná správa). Druhé jsou stranické instituty – tedy organizace napojené na politické strany a hnutí, které slouží jako zázemí pro program a ideovou práci.
U stranických institutů je dobré vědět ještě jednu věc, která často překvapí: v Česku existuje státní příspěvek na podporu činnosti politického institutu. Nevyplácí se „think tanku“ jako takovému, ale politické straně/hnutí, které je zakladatelem nebo členem institutu a splní podmínky. A podle Ministerstva financí je výše příspěvku nastavena jako 10 % z celkové výše příspěvku na činnost, který dané straně náleží. To je důvod, proč některé instituty fungují s rozpočty, které už nejsou drobné.
Jak může think tank ovlivnit politiku, když „nic nepodepisuje“
Vliv think tanku je typicky nepřímý, ale o to praktičtější. Nejde o to, že by „tahal za nitky“. Jde o to, že dodá práci, kterou by jinak musel udělat někdo ve straně nebo na ministerstvu, a udělá ji rychleji, s lepšími daty a často i s mediálně srozumitelným výstupem. A ve světě, kde všichni jedou na deadlinech, má tohle obrovskou hodnotu.
V praxi se ten vliv nejčastěji láme v několika bodech: nastolování témat (co se vůbec začne řešit), rámování problému (jaké metriky a interpretace budou „hlavní“), příprava variant řešení (co je reálně proveditelné) a argumentační servis (jak to obhájit před veřejností, opozicí, novináři). Když think tank dlouhodobě dodává kvalitní podklady, může se stát, že jeho pohled začne působit jako „norma“ – ne proto, že by měl pravomoc, ale proto, že má nejlépe připravené podklady.
O čem se v think tanku reálně „rozhoduje“
Think tank obvykle nerozhoduje o zákonech ani o státních penězích přímo. Rozhoduje ale o tom, co pustí do světa a jak to bude vypadat. A to je často první krok k tomu, aby se z nápadu stal program a z programu nakonec zákon.
✅ Co je v think tanku běžně „v moci“ vedení a klíčových lidí
- Výběr témat a priorit – čemu věnují kapacity, co naopak ignorují.
- Způsob interpretace dat – jaké ukazatele vyberou, jak nastaví srovnání, jaké varianty zdůrazní.
- Podoba doporučení – jestli bude výstup opatrný, nebo tvrdě reformní
- Komunikační strategie – jestli se studie „jen“ vydá, nebo se z ní udělá mediální téma přes debaty, podcasty a komentáře.
- Síť kontaktů – koho pozvou na kulatý stůl, koho propojí s kým, komu dají prostor jako expertovi.
❌ Co think tank typicky dělat nemůže
- Nemůže schválit zákon ani vyhlášku.
- Nemůže řídit úřad (pokud jeho lidé zároveň nemají exekutivní funkci).
- Nemůže „nařídit“ politické straně, co má dělat – může jen přesvědčit.
Odkud think tanky berou rozpočty a co to znamená pro odměny?
Když se řeší finance, lidé to často zjednoduší na „kolik tam berou“. Jenže nejdřív je potřeba pochopit, že existují dva různé pohledy: rozpočet organizace a odměny jednotlivců. Think tank může mít milionový rozpočet a zároveň tým lidí na částečné úvazky. Nebo naopak menší rozpočet, ale jeden výrazně placený seniorní profil, který táhne výstupy i média.
U stranických institutů navíc do hry vstupuje státní financování. Ministerstvo financí popisuje, že příspěvek na podporu činnosti politického institutu je ročně 10 % z příspěvku na činnost, který náleží straně nebo hnutí. A protože výroční finanční zprávy stran podléhají kontrole a zveřejňování, dá se dohledat i to, jaké výdaje šly na konkrétní institut.
Například u jedné z veřejně dohledatelných položek (politický institut hnutí ANO) je ve výkazech za rok 2023 uveden výdaj v řádu 12 730 000 Kč. Tenhle údaj je důležitý hlavně jako orientace, že v některých případech nejde o „studentský klub“, ale o organizaci s rozpočtem, který už umožňuje full-time analytiky, komunikaci, akce a dlouhodobé programové projekty.
Odměny pro lidi: kolik může stát dobrý analytik a kolik je „jen prestiž“
Odměny se budou lišit podle typu think tanku, seniority i toho, jestli jde o čistě výzkumnou práci, nebo o kombinaci analýz a komunikace. Pro představu: veřejně dostupné mzdové statistiky pro Prahu uvádějí u pozice „Analytik“ průměrný měsíční plat okolo 61 960 Kč. A v inzerci se objevují i specializované role typu policy analyst se mzdou 70–80 tisíc Kč měsíčně (Praha).
Ber to jako rámec – ne jako univerzální pravdu pro všechny think tanky – ale je to užitečné pro pochopení, že část trhu se pohybuje v odměnách typických pro kvalifikované expertní profese.
Zároveň existuje i druhá realita: některé poradní orgány a expertní role fungují bez honoráře. Například Úřad vlády v jedné zveřejněné odpovědi k NERV uvádí, že členové NERV nejsou odměňováni a nedostávají finanční odměnu, činnost probíhá ve volném čase.
Je být v think tanku politicky významné? Často víc, než to vypadá
Když to vezmu prakticky: ministerstvo je exekutiva, tedy odpovědnost, podpisy, rozpočet, krizové situace, tlak. Think tank je naproti tomu prostředí, kde můžeš dělat strategičtější práci – připravovat koncepty, reformy, argumentaci a dlouhodobá témata – bez toho, aby ses každé ráno probouzel do krizové komunikace. A právě proto je to pro některé lidi atraktivní: můžeš mít vliv, aniž bys nesl plnou exekutivní zodpovědnost.
A ano, v českém prostředí existují i příklady výrazných osobností, které think tanky a instituty vedly nebo s nimi byly dlouhodobě spojeny. Vladimír Špidla (bývalý premiér a ministr) je například spojován s Masarykovou demokratickou akademií – a zároveň byl uváděn i jako vedoucí odboru poradců a poradkyň předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Tyhle příklady nejsou o tom, že by think tank byl „vyšší level“ než vláda. Jsou o tom, že think tanky a expertní zázemí jsou v české politice reálnou součástí ekosystému, ve kterém vznikají programy, argumenty a dlouhodobé strategie.
Jak poznáš, jestli jde o seriózní think tank?
Pokud chceš během dvou minut odhadnout, jestli má organizace šanci reálně ovlivňovat politiku, dívej se na pět věcí. Kdo ji platí (stát, granty, firmy, strana), kdo ji řídí (jména, zkušenosti, vazby), jaké má výstupy (studie, data, doporučení), kdo ji cituje (média, úřady, poslanci, odborná veřejnost) a jak je transparentní (výroční zprávy, jasné projekty, otevřené financování). Pokud tyhle věci dohledáš snadno, je to většinou dobré znamení. Pokud ne, je to minimálně důvod k opatrnosti.
Think tank není místo, kde se podepisují zákony. Je to místo, kde se dělají podklady, bez kterých se zákony často ani nezačnou psát. Politika je soutěž o čas, pozornost a nejlepší argumenty – a think tanky umí dodávat právě to: data, varianty, dopady, jazyk, kterému veřejnost rozumí, a síť lidí, kteří tomu tématu dlouhodobě rozumí. Proto může být „být v think tanku“ velmi významné: ne tím, že bys měl formální moc, ale tím, že dokážeš dlouhodobě posouvat to, co si politici vůbec troufnou říct nahlas, co zařadí do programu – a co nakonec projde jako „rozumné řešení“.
Tomáš Zahálka - SEO & PPC Specialista
O autorovi článku: Marketingový specialista zaměřený na SEO a PPC reklamu pro Shoptet e-shopy, investor, bloger seriálu Jak se staví e-shop Dudlu a cestovatel, který spojuje marketing s poznáváním zemí jako Írán, USA, Sýrie, Japonsko, Afghánistán, Island, Mauretánie a Zéland.
Kontaktovat autora
LinkedIn
Twitter / X
YouTube
Facebook