Co je koronarografie?
Koronarografie je rentgenové vyšetření věnčitých tepen a srdečních dutin za pomoci kontrastní látky, která se aplikuje katétrem přes kůži a následně pronikne až do srdečního cévního systému. K čemu se koronarografie využívá a jak probíhá?
Co je to koronarografie? (Zdroj fotky: Freepik.com)
Indikace koronarografie
Koronarografie se provádí u lidí s podezřením na zúžení nebo úplný uzávěr koronárních (věnčitých) tepen srdce, při podezření na ischemickou chorobu srdeční nebo po prodělání akutního infarktu myokardu. Kromě toho je součástí předoperačního vyšetření před operací srdečních chlopní. K vyšetření se přistupuje také u lidí, kteří trpí nespecifickými a chronickými bolesti na hrudi a za hrudní kostí (stenokardií).
Příprava na koronarografii
Protože se jedná o invazivní zákrok, koronagrafie vyžaduje krátkou hospitalizaci v nemocnici. Tomu předchází klasické předoperační vyšetření u praktického lékaře. To zahrnuje sběr anamnézy, EKG, krevní testy a případně další vyšetření, je-li třeba. Před samotným vyšetřením se pak podle potřeby oholí místo zavedení katétru s kontrastní látkou.
V den zákroku je pak nutné od půlnoci nejíst, nepít a nekouřit. Hospitalizace obvykle začíná ráno v den vyšetření a po něm je pacient sledován kvůli riziku vzniku komplikací, které s sebou nese každý zásah do organismu.
Průběh koronarografie
Koronarografie se provádí na malém zákrokovém sále k tomu určeném. Jeho součástí je operační stůl a rentgenový přístroj. Lékař provádí vyšetření při vědomí pacienta, vleže a celkově vše trvá zhruba půl hodiny. Katétr se nejčastěji zavádí v místě pravého třísla, do stehenní tepny a tudy dále k srdci, je jím aplikována kontrastní látka a cesta katétru je monitorována rentgenem.
Samotné vyšetření není bolestivé, ale může být trochu nepříjemné, zejména ve chvíli vstříknutí kontrastní látky do cévního systému, což může být vnímáno jako náhlý pocit tepla. Díky kontrastní látce si pak může lékař dobře prohlédnout všechny věnčité srdeční tepny a odhalit případné zúžení či uzávěr.
Během vyšetření je možné i rovnou na místě řešit některé potíže, které se zjistí, například zavedení kovového stentu nebo roztažení cévy balonkem. Léčit lze při koronarografii i akutní infarkt myokardu.
Režim po koronarografii
Po vyšetření je vytažen katétr a místo vpichu je ošetřeno tlakovým obvazem a zatíženo sáčkem s pískem, aby nedošlo ke krvácení. Minimálně šest až osm hodin po té je nutné dodržovat striktní klidový režim na lůžku a vůbec nevstávat. Sestry během té doby monitorují životní funkce a místo vpichu.
Pokud je vše v pořádku a nenastanou žádné komplikace, k propuštění dochází druhý den. I doma je však dobré dodržovat klidový režim alespoň další dva dny.
Pro Dudlu napsala: Andrea Bělohradská | Edit: Andrea B.