ALS je zkratka pro onemocnění s názvem amyotrofická laterální skleróza. Toto onemocnění motorických neuronů mozku a míchy je progresivního a degenerativního typu. ALS způsobuje ztrátu a degeneraci buněk centrální nervové soustavy, konkrétně mozkových a spinálních motoneuronů (horních a dolních), které stojí za ovládáním svalových pohybů.
(Zdroj fotky: Freepik.com)
Během ALS dochází k postupně ke svalové ochablosti až atrofii. Postupem času pak už mozek vůbec není schopen ovládat svalstvo a pacient tak zůstává naprosto paralyzován. Zůstávají tak zachovány pouze a jen mentální a psychické schopnosti. A jaké jsou příčiny onemocnění ALS? Doposud zatím nebyly objasněny, a tak zůstávají i nadále pro lékaře i laickou veřejnost velkou neznámou. Jako rizikové faktory ALS se ovšem uvádí kouření, oxidační stres, intenzivní fyzická aktivita nebo práce s toxickými látkami.
Lidé trpící ALS jsou vlastně takovým vězněm ve vlastním těle. Ač vědomí zůstává netknuté, svaly jsou paralyzovány. A jak je to s léčbou? Bohužel na tuto nemoc neexistuje žádný lék. Pacienti tak ve většině případů nakonec umírají na zápal plic nebo plicní selhání.
A jak je amyotrofická laterální skleróza v populaci rozšířená?
Odhad lidí, kteří tímto onemocněním trpí je přibližně
V České republice trpí ALS přibližně 800 pacientů a každý rok jich kolem 200 přibývá. Stejný počet také každoročně zemře. Onemocnění ALS se vyskytuje nejvíce u rodinných příslušníků, je totiž dědičné. Nemoc není infekční ani jakkoliv nakažlivá.
Průběh onemocnění se většinou vůbec nedá předvídat a je zcela individuální. U někoho probíhá rychleji, u někoho zase pomaleji. Po stanovení diagnózy ALS bývá průměrná délka života 2 roky až 5 let. I tady ovšem mohou být nějaké ty odchylky. Až 5% pacientů s ALS žije třeba i 20 let a dokonce i déle, 10% pak s ní žije 10 let i více.
Pro Dudlu napsala: Petra Velíková