Samovolný potrat na začátku těhotenství – co je dobré vědět?
Těhotenství s sebou nenese jen radost z příchodu nového života na svět, ale odnepaměti ho provází i smutek z toho, že to nevyjde a zárodek odumře. Potraty ženy zažívaly od počátku věků, děly se v minulosti, dějí se dnes a dít se budou i v budoucnu. Přestože je zkušenost se samovolným potratem bolestná pro každou ženu, která se těšila na své miminko, je potrat zároveň přirozeným mechanismem matky přírody, jak těhotenství, které není úplně v pořádku (ať už ze strany matky či zárodku), utnout hned v samém začátku. K naprosté většině samovolných potratů dochází v prvním trimestru těhotenství.
Jak poznat samovolný potrat? (Zdroj fotky: Freepik.com)
Definice potratu
Abyste porozuměli problematice samovolného potratu, je dobré znát jeho definici, tedy to, co potrat znamená. O potratu se hovoří ve chvíli, kdy plod, který je vypuzen či vyňat z dělohy matky nejeví žádné známky života, jeho porodní hmotnost je nižší než 500 g a těhotenství bylo kratší než 22 týdnů.
Jak probíhá samovolný potrat
Většina samovolných potratů proběhne na samém počátku těhotenství, kdy odumřelý zárodek může být vyloučen během menstruace, která se jen o několik dnů opozdila a je silnější než obvykle. K tomu odhadem dochází až v 70% nepotvrzených těhotenství.
Další možností je, že k potratu dojde v době, kdy už žena o svém těhotenství ví a znenadání začne krvácet, přidají se bolesti v podbřišku a děložní stahy.
Zamlklý potrat
Takzvaný zamlklý potrat je stav, kdy se zárodek v děloze přestane vyvíjet, přestane mu bít srdíčko, ale samotný potrat ještě nezačal. Od té doby do začátku potratu může uběhnout klidně i několik týdnů. V dřívějších dobách, kdy neexistovaly ultrazvuky ani jiné diagnostické metody, ženy ani netušily, že v sobě nosí odumřelý zárodek.
O tom, že těhotenství skončilo, se dozvěděly až v den, kdy začal samovolný potrat a odumřelý plůdek z nich po několika hodinách kontrakcí a krvácení vyšel celý ven, i spolu se všemi plodovými obaly, tkáněmi a zárodkem placenty. Dnes se každá žena, u níž se zjistí, že její plod již nemá srdeční akci, posílá automaticky na kyretáž, tedy vyčištění dělohy. Je to ale skutečně nutné?
Terapie samovolného potratu
V dnešní době, která klade velký důraz na medicínu (a v mnoha ohledech je to dobře) se už příliš nevěří přírodě a její síle. Třeba takový samovolný raný potrat se považuje za život ohrožující stav, který se musí neodkladně řešit - léčit. Příroda ale není hloupá, vybavila ženské tělo mechanismy, které kromě porodu dítěte zvládnou i potrat, tedy vypuzení odumřelého plodu z dělohy ven.
Skutečností je, že dojde-li k samovolnému potratu v prvních třech měsících těhotenství, ve většině případů se jedná o takzvaný potrat kompletní, tedy že je z ženiny dělohy vyloučen celý zárodek i se všemi ostatními tkáněmi. Děloha se následně ještě několik týdnů čistí, jako je tomu v období šestinedělí. Za několik týdnů pak dojde k menstruaci, která ohlašuje, že je ženská děloha opět připravena přijmout nové miminko. Přirozený potrat bez vnějších zásahů tak může být sice bolestivý a smutný, ale zároveň také velmi léčivý – žena si celým procesem projde, vyplaví se ty správné hormony a také se s potratem mnohem lépe smiřuje. Jaká je ale praxe?
V českém porodnictví převládá názor, že každý potrat je třeba řešit chirurgicky – takzvanou kyretáží (vyčištěním dělohy), a to nejen potrat zamlklý, který se zjistí během ultrazvuku, ale přistupuje se k ní i v případě potratu, který již proběhl a dělohu je i tak třeba vyčistit. Stále více se ale mluví o tom, že je možné a vhodné nechat pracovat přírodu a ženské tělo. Proto se dnes v mnoha nemocnicích přistupuje k vyčkávacímu postupu a umožnění samovolného potratu, často i v bezpečném prostředí domova. Pokud vás tedy samovolný potrat potká, zvažte, jakému postupu dáte přednost a nebojte se obrátit i na dobrou porodní asistentku.
Příčiny samovolného potratu
Důvodů, proč k samovolným potratům dochází, existuje hned několik a většinou se na ně nepřijde. Příčiny mohou být jak na straně matky, tak na straně plodu. Mateřské příčiny mohou zahrnovat různé hormonální poruchy, výbojové vady a onemocnění dělohy, otravy nebo infekce (např. plané neštovice, zarděnky, toxoplazmóza, sexuálně přenosné choroby a jiné virové či bakteriální nákazy). Mezi příčiny na straně plodu pak patří většinou vývojové abnormality nebo poruchy implantace (uhnízdění) zárodku do dělohy.
Přesné příčiny, nejsou-li zřejmé nebo nedošlo-li k potratu opakovaně, se obvykle nezjišťují, často to ani není možné. Samovolný a zamlklý potrat je však velmi častý a zažijí ho až dvě třetiny všech žen.
Proto nezoufejte, i po prodělaném potratu máte velkou šanci otěhotnět a donosit zdravé miminko! Ale o tom zase v jiném článku :-)
Pro Dudlu napsala: Andrea Bělohradská | Editace: Andrea Bělohradská