Poporodní deprese, psychóza a baby blues
Psychika ženy prochází v období těhotenství a porodu často velmi bouřlivými změnami. Je to naprosto přirozené, protože nová role matky, které předchází těhotenství (někdy navíc rizikové či jinak náročné) a více či méně náročný porod, je zásadním milníkem v jejím životě. Je to velký přechod z života svobodné dívky či dámy do života matky, osoby pečující o miminko. Do role, která už bude doživotní. Tento fakt a ještě spousta dalších faktorů může způsobit, že se u novopečené maminky projeví nějaká forma psychických obtíží, od běžného poporodního blues, přes různě těžkou poporodní depresi až po sice velmi vzácnou, ale za to velmi závažnou poporodní psychózu.
Jak dlouho trvá poporodní deprese? (Zdroj fotky: Freepik.com)
Poporodní blues - Baby blues
Poporodní blues, baby blues nebo také poporodní splín je asi nejčastějším stavem, který se u novopečených maminek vyskytuje. Objevuje se v prvních dnech po porodu a obvykle trvá zhruba týden až deset dní. Postihuje poměrně široké procentuální rozpětí žen, odhadem od 26 do 85%, což znamená, že větší či menší poporodní splín padne víceméně na většinu žen, které jsou čerstvě po porodu.
Charakteristickými projevy jsou zvýšená emoční citlivost (doslova "přecitlivělost"), plačtivost, smutná nálada, ale také pocit strachu a bezmoci, úzkost, nervové napětí a únava. Když se nad tím zamyslíme, je to vlastně přirozené a není se zač stydět, protože žena po porodu prochází ohromnou proměnou, přerodem ve svém životě, k tomu prožila porod, který je velmi silným zážitkem (zvlášť pro prvorodičku), dochází u ní k výrazným hormonálním změnám, jsou na ni kladeny mnohem vyšší nároky a dost často trpí nedostatkem spánku.
Když k tomu všemu přičteme ještě případné trauma z porodu, který třeba neproběhl úplně podle představ, potíže s kojením, bolestivé porodní poranění či dokonce jizvu po císařském řezu, popř. jiné strasti, opravdu se není čemu divit, že maminka upadne do poporodního blues. Neví se úplně přesně, proč poporodní blues vzniká, ale obecně se má za to, že největší roli v něm hrají náhlé hormonální změny - pokles estradiolu a progesteronu.
Dále pak také pořadí těhotenství a porodu (u prvorodiček je vyšší riziko vzniku baby blues), již zmíněné porodní komplikace, separace miminka a maminky v porodnici, ale také horší sociální zázemí, finanční nejistota a v neposlední řadě pak případná psychiatrická diagnóza ještě před porodem.
Vrchol poporodního blues nejčastěji nastává v době propuštění z porodnice, kdy se maminka ocitne s novorozeným miminkem doma a dolehne na ni "tíže skutečnosti", nemá po ruce zdravotníky, kteří by jí pomohli a dost často jí schází také pomoc a podpora rodiny. Pokud má ale doma optimální podmínky pro prožití klidného šestinedělí a vhodnou podporu a pomoc, ať už psychickou nebo pomoc s péčí o domácnost, poporodní blues obvykle skutečně po několika dnech odezní.
I přesto, že nejde o závažný stav, je třeba věnovat mu pozornost a maminku po porodu dostatečně podpořit, aby se z lehkého blues nestala časem skutečná poporodní deprese.
Poporodní deprese
Poporodní deprese už je o něco závažnější stav, protože se jedná o skutečnou diagnózu, kterou je vhodné řešit. Objevuje se v rozmezí čtyř týdnů až šesti měsíců po porodu. Mnoho lidí si myslí, že poporodní deprese už kvůli svému názvu úzce souvisí s obdobím bezprostředně po porodu. Ale není tomu tak. Porucha se plně rozvíjí až v řádu týdnů nebo měsíců po porodu a setká se s ní přibližně 10 až 19% matek.
Příznaky poporodní deprese:
Příznaky poporodní deprese jsou podobné jako u poporodního blues, ale mnohem intenzivnější a hlavně trvalejší. Kromě toho se k nim přidává častá podrážděnost vůči okolí (partnerovi, miminku, rodině) a samozřejmě známé příznaky "klasické" deprese, jako jsou:
- nezájem o dění kolem sebe
- pocity marnosti
- nechuť do života
- silná únava
- neschopnost zvládat běžné každodenní situace
- poruchy soustředění
- nechuť k jídlu
- v nejtěžším případě až myšlenky na smrt
Je dobré vědět, že poporodní deprese nemusí být nijak snadno rozpoznatelná, neboť i na první pohled rozesmátá maminka, která ve společnosti rozdává zářivé úsměvy, může trpět poporodní depresí, o které nemusí nikdo vědět a ona sama ji může mylně považovat za svou vlastní neschopnost starat se o dítě a domácnost a za své selhání.
Pokud u sebe ale matka po porodu rozpozná příznaky deprese nebo se nebude cítit komfortně, případně jí nebude psychicky dobře, je třeba navštívit psychologa.
Jak dlouho trvá poporodní deprese?
Na rozdíl od poporodního blues, které trvá jen několik dnů, je poporodní depresi nutné léčit. Léčba pak spočívá v psychoterapii, případně nasazením antidepresiv nebo kombinací obojího. K rozpoznání poporodní deprese pak slouží tzv. Edinburghská škála poporodní deprese, což je dotazník, který používají psychologové k určení diagnózy a rizika poporodní deprese a je dostupný také na internetu. Dále také existuje 6 bylinek, které pomohou v boji proti nespavosti, úzkostem, migrénám i hysterii.
Poporodní psychóza
Poporodní psychóza (dříve chybně nazývána laktační psychózou) je závažná psychiatrická diagnóza, nejtěžší stupeň poporodních duševních potíží, který již vyžaduje hospitalizaci. Naštěstí je tato nemoc poměrně vzácná, vyskytuje se jen asi u 0,2 % žen po porodu a s laktací (kojením) nemá žádnou souvislost, jak se dříve myslelo.
Je to akutní psychotický stav vyvolaný nejčastěji duševním onemocněním (bipolární poruchou, schizoafektivní poruchou nebo psychotickým onemocněním). Právě ženy s nějakou psychiatrickou diagnózou v anamnéze, případně poporodní psychózou v rodině, jsou jejím vznikem nejvíce ohroženy. Poporodní psychóza je velmi nebezpečná a je nutné ji začít řešit nejlépe hned, co se projeví první varovné signály.
Projevuje se často velmi nápadnými změnami v chování ženy a typické je to, že žena často nerozezná realitu od svého myšlenkového světa. Může být najednou velmi upovídaná, působí až přehnaně v pohodě a šťastně, srší nevyčerpatelnou energií a je doslova k nezastavení.
Nebo může být ale naopak neklidná až agresivní, mít potíže se spánkem nebo naopak nemusí vůbec cítit potřebu spát, může být podezíravá až paranoidní vůči svému okolí a v nejtěžších případech se mohou objevit bludy a halucinace a žena je nebezpečná sobě i svému miminku.
V případě podezření, že se u matky po porodu projevuje divné až bizarní chování, je nutné ideálně volat záchranku a ženu dostat co nejdříve do péče odborníků. V akutní fázi se léčba neobejde bez hospitalizace a nasazují se antipsychotika, v nejtěžších případech se pak přistupuje k elektrokonvulzivní terapii.
Léčba trvá minimálně půl roku až rok a i po propuštění z nemocnice jsou nutné pravidelné návštěvy psychiatra a minimálně dva roky užívat předepsaná antipsychotika. Ačkoli se jedná o skutečně závažnou psychiatrickou diagnózu, dobrou zprávou je, že většina žen, které nemoc postihne, se zcela vyléčí.
Andrea Bělohradská, maminka a porodní asistentka | Editace: Andrea Bělohradská