Co je permafrost?
Permafrost nebo také věčně zmrzlá půda je taková půda, která po dobu dvou či více let nepřekročila bod mrazu, tedy její teplota je dlouhodobě nižší než 0 °C. Skládá se z hornin, zvětralin, kamenů, písku a hlíny a spolu se zmrzlou vodou tvoří tvrdou krustu. Pojem permafrost pochází z anglických slov „permanent“ (trvalý) a „frosty“ (zmrzlý) = trvale zmrzlý.
Co je to permafrost?
Kde se permafrost nachází?
Permafrost je součástí kryosféry (nejsvrchnější části zemské kůry, která zahrnuje všechna prostředí, kde se voda nachází v pevném skupenství – ledovce, sněhové pokrývky, ledy moří, řek a jezer apod.), nachází se přibližně na 11% zemského povrchu a tvoří 25% povrchu severní polokoule (tundry, tajgy a další místa). Nejvíce se vyskytuje v polárních oblastech.
Permafrost může mít tloušťku i několik stovek metrů, nejhlubší permafrost se nachází na Sibiři a je má hloubku 1500 metrů.
Tajemství ukrytá v permafrostu
Protože je permafrost vrstvou půdy zmrzlé i miliony let, ukrývá v sobě řadu tajemství z dávné minulosti – ostatky dávno vyhynulých tvorů, lidská těla dokonale zakonzervovaná mrazem, nejrůznější starobylé artefakty a mnoho dalšího.
Tím, jak permafrost vlivem klimatických změn postupně roztává, čas od času nám odhalí něco ze svých útrob. Nejslavnějšími nálezy, které hlubiny permafrostu vydaly, jsou například mršina mamuta, hlava vlka, mládě lva jeskynního nebo mumie páru, který žil před více než dvěma tisíci lety. Vůbec neznámějším nálezem, který vydaly ledovce, je ale slavný Ötzi, přezdívaný také Ledovcový muž, jehož mumie byla nalezena roku 1991 v Ötzalských Alpách na hranicích mezi Rakouskem s Itálií. Jeho stáří se odhaduje na více než pět tisíc let.
Permafost a skryté hrozby
Zmrzlá půda a ledovce ale zdaleka neukrývají jen vzácné poklady, které nám pomáhají pochopit život v časech dávno zapomenutých, ale také vážné hrozby. Ve zmrzlých vrstvách půdy totiž přežívají nebezpečné viry, bakterie a plísně, které ani po tak dlouhé době neztratily nic ze své nebezpečnosti. Známá jsou například ložiska moru, španělské chřipky nebo neštovic. Tající ledovce ale vypouštějí na povrch i nemoci jako je antrax nebo sněť slezinná. Další hrozbou jsou pak jedovaté látky ukryté ve zmrzlé vodě – například rtuť.
A proč je to tak nebezpečné? Protože vrstvy permafrostu pomalu, ale jistě tají spolu s tím, jak se otepluje naše planeta.
Tání permafrostu
Globální oteplování ohrožuje planetu Zemi a život na ní čím dál tím více a způsobuje mimo jiné tání ledovců. To s sebou nese další zhoršení už tak nahnuté situace – při tání ledu se totiž do atmosféry uvolňuje velké množství skleníkových plynů. Přestože jsou poznatky o permafrostu poměrně rozsáhlé, není jasné, co do budoucna způsobí roztání věčně zmrzlé půdy. V úvahu přicházejí dva scénáře – arktická oblast se zalesní a stromy budou schopny absorbovat uvolněný oxid uhličitý anebo se oblast vysuší a bude ohrožena vznikem požárů.
Pro Dudlu napsala: Andrea Bělohradská | Edit: Andrea B.