Co je to valkýra?
O valkýře už jistě někdy slyšel každý z nás, ne všichni však skutečně ví, co nebo spíš kdo valkýra je. Tento článek tak bude věnován právě oněm tajemným valkýrám, krásným, leč děsivým kněžkám války, kterých se obávali všichni severští válečníci, kteří táhli do boje.
Co je valkýra? (Zdroj fotky: Freepik.com)
Bájné valkýry
Valkýra je ženská nadpřirozená bytost ze severské mytologie. Slovo valkýra by se dalo doslovně přeložit jako „ta, která vybírá ze zabitých“. Valkýry totiž přicházely na krvavá bojiště a braly si duše bojovníků padlých v bitvě a odnášely je do Valhally. Podle jiných teorií pak valkýry přímo ovlivňovaly výsledky bojů a rozhodovaly o životě a smrti. Za časů míru pak v tajemné říši Valhalle valkýry duše mrtvých válečníků bavily a obsluhovaly.
A jaký byl jejich vzhled? Valkýry byly krásné démonické bytosti, které měly ženskou podobu – vypadaly jako severské válečnice se štíty, přílbami a oštěpy, jedoucí na okřídlených koních a sloužící bohu Ódinovi, bohu smrti, války a magie, ale také patronu básníků, bojovníků a panovníků. Ten byl často zobrazován právě ve společnosti obávaných valkýr.
Valkýry i přes svou ženskou krásu a jistou erotickou přitažlivost budily oprávněný respekt a dokonce i strach – byly totiž předzvěstí smrti. Dokonce i pouhý sen, v němž se objevila tajemná valkýra, byl pokládán za špatné znamení. Postupem času, s příchodem křesťanství do severských zemí, dostaly valkýry podoby žen se zlatými vlasy, které ve Valhalle obsluhovaly duše bojovníků a rozveselovaly je svou přítomností. V některých pozdějších severských pohádkách na sebe dokonce berou podobu bílých labutí.
Valkýry v umění
O tajemných a obávaných valkýrách pojednává už starodávná Edda, sbírka germánských mytologií – objevují se konkrétně v Písni o Grímnim, kde jsou zmíněna také jejich jména (na ukázku – Skeggjöld, Hrist, Mist, Hild, Trúd či Randgríd). Téma valkýr však bylo oblíbené i mnohem později, německý hudební skladatel Richard Wagner složil v 19. století operu s názvem Valkýra.
Pro Dudlu napsala: Andrea Bělohradská | Edit: Andrea B.