Dětské čelenky

Dětské čelenky pro malinké kočenky.

Dávám na stůl dětem snídani. Dcerka se došourá ke stolu, znuděně nám popřeje dobré ráno a souká se mezi židli a stůl. Odsunout si židli považuje za něco naprosto zbytečného a radši shodí nachystané jogurty na stole. Za stejně zbytečné považuje učesání nebo čelenku do vlasů. Má nádherné vlasy po pás, tak proč si je v tom jogurtu nevymáchat. Seberu jogurty a zeptám se jí, jestli jí nevadí, že shodila vše na stole a jestli je takový problém tu židli odsunout. S nepřítomným výrazem se na mě otočí a sdělí mi, že si ani nevšimla.

Ale já jo! “Srovnej ten zbytek a vezmi si čelenku,“ zavelím jako odpověď. Stejný nepřítomný výraz a odpověď, že neví jakou. No to si dělá legraci. Vezmu demonstrativně krabici s čelenkami a mrsknu s ní na stůl a shodím znovu ty jogurty. Na stůl ji sázím indiánskou čelenku na karneval, čelenku se svítícími rohy, kočičí čelenku s ušima, růžovou čelenku pro princezny, čelenku s tykadly jako beruška, svatozář, korunku, pro princeznu, květovanou čelenku, sportovní, elastickou, umělohmotné všech barev. Nehne ani brvou. Napadne mě myšlenka, že ty děti v téhle době jsou fakt nevděčné, protože za nás si člověk leda tak čelenku musel vyrobit. Ne! Tohle ne, nesnáším tahle přirovnání, co bylo za krále Klacka a jak jsou teď ty děti nevděčné a neví co by. Ještě to lidé sdílí na Facebooku.

Připomene mi to ale technickou výuku na základní škole, kdy jsme museli ohřívat kus plastu a ohýbat o odpadní trubku, abychom si vytvořili čelenku. Tu jsme pak omotávali v rodinné výchově nějakou stuhou a my měli vlastnoruční čelenku na parádu. Přesněji řečeno, oni měli čelenku na parádu a já leda tak na památku. Přes veškerou snahu jsem místo oblých částí měla jakési rohy, které po omotání vylézaly, takže čučel kus plastu a stuha se shrnula a zkrabatila pod ně. Leda bych šla za ostužkovaného čerta. Ne je dobře, že není doba za krále Klacka, nemusí potupně absolvovat technické práce jako já a může si čelenky vybírat. Vytrhnu se z děje a alespoň výchovně pronesu: „A tohle ti přijde málo? Nevadí ti, že jsem za ty čelenky utratila spoustu peněz?“ Se stejným nepřítomným pohledem se podívá místo čelenek kamsi na stůl a odvětí: „A nevadí ti, že si shodila vše na stole mami?“ No a jsou to nevděčný děti, co si neváží ničeho! Hned něco v tom smyslu nasdílím na Facebook a za trest najdu tu moji čelenku na památku a jinou nedostane. Tohle za nás nebylo!

Písmohrátky ústecké matky

Víte, že nákupem dětské čelenky na Dudlu.cz podporujete Nadační fond Radost dětem, kam každoročně darujeme 20 % z celkového zisku? Padne-li vám do oka nějaká hračka nebo dětské zboží, můžete jedním nákupem udělat hned dvojitou radost. A pokud jste si u nás dětskou čelenku nevybrali, tak se nic neděje a budeme moc rádi, když nám nemocné děti pomůžete podpořit přímo přes transparentní účet nadačního fondu, který podporuje i hokejista Tomáš Plekanec a tenistka Lucie Šafářová. Každá korunka se počítá a i malý krok pro vás, může být velkým krokem pro někoho jiného. Už máte vybráno a chcete ušetřit? Využijte dopravu zdarma od 2 000 Kč, získejte dárek k nákupu od 1 000 Kč a nebo si přečtěte pár našich dalších tipů jak ušetřit peníze.