Autoimunita je takový stav, kdy nějaká složka imunitního systému reaguje na některé ze struktur a ty touto reakcí poškozuje. Autoimunita je tak v podstatě odpovědí imunity na antigeny, které se nacházejí ve vlastním těle. A právě takováto reakce může vyvolávat nejrůznější autoimunitní onemocnění.
(Zdroj fotky: Freepik.com)
Mezi autoimunitní onemocnění patří například roztroušená skleróza, celiakie, revmatoidní artritida, diabetes I.typu nebo tzv. Sjögrenův syndrom. Autoimunitní onemocnění postihují častěji ženy, a to až v 75 %. Autoimunitní poruchy obecně postihují přibližně ve 8 % populace. Autoimunitním onemocněním v podstatě imunitní systém jako takový útočí na orgány a tkáně v těle.
Jaké bývají nejčastější příčiny těchto chorob?
Proč vlastně dochází k tomu, že organismus se rozhodne zlikvidovat svoje vlastní zdravé buňky? K tomu dochází v momentu, kdy organismus nedokáže rozlišit mezi vlastními a cizími látkami, a právě to následně vede k jejich likvidování. Nejčastěji to jsou různé infekce, parazité a bakterie, hormonální změny, stres apod., které autoimunitní choroby zapříčiňují. Roli hraje i životní prostředí a genetické dispozice.
Autoimunitní onemocnění nejčastěji postihuje cévy, pojivové tkáně, štítnou žlázu, klouby, svaly, kůži a červené krvinky. V současné době rozlišujeme téměř stovku autoimunitních poruch.
Příznaky těchto onemocnění se nedají paušalizovat. Každá z chorob má svoje specifické příznaky. Mohou vás ovšem zarazit různé varovné signály. Pokud se tak u vás objeví nadměrná únava, otoky, zarudnutí nebo bolesti svalů, možná to může značit právě některé z autoimunitních onemocnění a neměli byste proto odkládat návštěvu u lékaře pro provedení podrobnějších vyšetření a případné vyloučení autoimunitní choroby nebo její potvrzení.
Pro Dudlu napsala: Petra Velíková