Možná jste už narazili na “red light therapy” a v hlavě vám naskočilo: „OK, a není to jen další předražený trend?“ Když jde o zdraví, pleť nebo regeneraci, je lepší být skeptický než naivní. Terapie červeným světlem (často se používá i pojem fotobiomodulace) je metoda, která využívá konkrétní vlnové délky červeného a blízkého infračerveného světla. Cílem není “opálit se” ani “prohřát se jako v sauně”. Jde o to, že určité spektrum světla dokáže pronikat do tkání a ovlivňovat buněčné procesy (typicky se zmiňuje práce mitochondrií a buněčné energie). Proto se o ní mluví v souvislosti s tématy jako pleť, regenerace po sportu, někdy i bolest nebo zánět. A právě tady vznikají mýty – protože část trhu prodává “cokoliv, co svítí”, a část lidí čeká zázrak po třech použitích. V tomhle článku to vezmu jednoduše: nejčastější mýty, proč vznikají, co na to říká praxe a kde existují studie (nebo naopak smíšené výsledky). Pokud máte obavy typu „nechci si zničit oči/kůži“, „nechci vyhodit peníze“ nebo „chci fakta, ne hype“ – jste tu správně.
Mýtus č. 1: „Je to jen předražená žárovka“
Tenhle argument zní logicky – dokud člověk neporovná parametry. “Červená žárovka” z hobby marketu má obvykle široké spektrum a nízký výkon. Terapie červeným světlem stojí na tom, že se používají konkrétní vlnové délky a měřitelná dávka světla (zjednodušeně: nestačí, že to svítí červeně, musí to mít “správné” světlo a dostatečnou intenzitu). V praxi to znamená, že dva přístroje mohou vypadat podobně, ale chovat se úplně jinak. Jeden je “svítidlo”. Druhý je zařízení, které má šanci vyvolat biologickou reakci. Proto se taky často stává, že někdo řekne „nefunguje to“ – jenže ve skutečnosti testoval produkt, který nemá parametry pro fotobiomodulaci.
- Co si z toho odnést: u této metody rozhodují parametry, ne barva.
- Nejčastější chyba začátečníků: koupit “něco levného na zkoušku” a podle toho soudit celý obor.
Případová studie / důkaz: Klinické hodnocení LED/fotobiomodulace pro kožní změny (např. měření elasticity, struktury kůže, fotografická dokumentace) ukazuje, že když jsou použité konkrétní vlnové délky a protokol, výsledky jsou měřitelné. Viz např. studie s 633/830 nm: Lee et al., 2007 (RCT, 633/830 nm).
Mýtus č. 2: „Světlo pálí kůži a ničí oči“
Tohle je častý strach – a upřímně: je zdravý. Lidé mají v hlavě solárium, UV záření, lasery. Jenže terapie červeným světlem obvykle pracuje s neionizujícím zářením a není primárně o teple. Kůže se může zahřát (hlavně u výkonnějších panelů), ale cílem není popálení ani “pečení”. Pokud se dodrží doporučená vzdálenost a čas, bývá to dobře snášené. U očí platí jednoduché pravidlo: nekoukat do zdroje světla. Ne proto, že by to automaticky ničilo zrak, ale protože je to zbytečné riziko a nepřináší to žádný benefit. Některé protokoly v medicíně dokonce pracují se světlem kolem 670 nm i v oční oblasti (v kontrolovaných podmínkách), ale domácí uživatel nepotřebuje experimentovat. Stačí se držet návodu a základní opatrnosti.
„Největší riziko u domácího použití není samotná metoda, ale špatné používání: nulový odstup, přestřelený čas, koukání přímo do LED.“
Případová studie / přehled důkazů: O fotobiomodulaci v oftalmologii existují přehledové práce i studie, které řeší bezpečnost a biologické účinky delších vlnových délek oproti krátkovlnnému světlu. Pro orientaci viz např. přehled: Frontiers in Ophthalmology, 2024 (overview) nebo přehled na PMC: Chichan et al., 2025.
Mýtus č. 3: „Účinky nejsou vědecky podložené“
Tady je potřeba být fér: záleží, na co přesně se ptáte. Fotobiomodulace se zkoumá desítky let, ale důkazy nejsou stejně silné pro každou oblast. U některých indikací (např. část dermatologie) jsou data poměrně robustní. U jiných (např. některé “biohack” sliby) jsou důkazy smíšené nebo teprve ve vývoji. Co je ale důležité: existují klinické studie, kde se měří konkrétní výsledky (fotografie, profilometrie vrásek, elasticita, subjektivní hodnocení, atd.). A existují systematické přehledy pro regeneraci svalů a DOMS (bolest po tréninku), které shrnují, kdy a proč může fotobiomodulace fungovat – a kdy naopak nemusí (např. špatná dávka, špatný protokol, špatné parametry přístroje).
- Co si z toho odnést: “věda existuje”, ale je potřeba sledovat indikaci a protokol.
- Nejčastější zkratka: vzít jednu negativní studii a prohlásit to za placebo (nebo naopak jednu pozitivní a slibovat zázraky).
Případová studie / systematický přehled: Pro DOMS existuje novější systematická práce, která analyzuje dostupné studie a jejich výsledky: Tsou et al., 2025 (systematic review / meta-analýza DOMS). Pro kožní oblast viz např. kontrolované studie a RCT: Wunsch, 2014 (controlled trial).
Mýtus č. 4: „Musíte chodit do studia, doma to nemá smysl“
Chodit do studia může být fajn, hlavně pokud chcete vše “na klíč” a nechcete nic řešit. Ale domácí použití má jednu zásadní výhodu: pravidelnost. A právě u světelné terapie často platí, že efekt se skládá z konzistence, ne z jedné heroické návštěvy jednou za měsíc. To “ale” je jasné: doma to dává smysl jen tehdy, když zařízení opravdu dodává parametry, které odpovídají protokolu. Jinak je to jako kupovat si běžecké boty z kartonu a divit se, že se v nich nedá běhat. U domácích zařízení je proto dobré zajímat se o výkon, spektrum a důvěryhodnost výrobce – a nekupovat jen podle fotky na e-shopu. Případová studie / důkaz k domácímu použití: Existují RCT prováděné “at home” (např. během pandemie) a také práce, které měří parametry domácích PBM zařízení a upozorňují na rozdíly mezi produkty. Pro inspiraci: Photobiomodulation Treatment with a Home-Use Device (RCT, 2024) a přehled parametrů home-use zařízení: MDPI, 2025 (home-use LED devices evaluation).
Mýtus č. 5: „Je to jen pro biohackery a sportovce“
Jasně, biohackeři a sportovci o tom mluví hodně. Protože řeší výkon, regeneraci a rutiny. Jenže to neznamená, že je to “jen pro ně”. Ve skutečnosti sem spadá mnohem širší publikum: lidé unavení stresem, ti, kdo chtějí podpořit pleť, nebo kdokoliv, kdo hledá šetrnou metodu, která se dá dělat doma bez složité logistiky. Právě u začátečníků je navíc důležitá jedna věc: očekávání. Terapie červeným světlem není “kouzlo do 48 hodin”. Je to spíš jako trénink nebo skincare: malá dávka, opakovaně, s rozumným protokolem. A proto je pro mnoho lidí atraktivní – zapadne do běžného dne, nemusí bolet a není to invazivní.
- Typické cíle: více energie, lepší pleť, rychlejší regenerace.
- Typické obavy: bezpečnost (kůže/oči), účinnost, cena.
Případová studie / důkaz: V dermatologii existují RCT a klinické studie, které sledují změny na kůži po protokolu s červeným/NIR světlem (např. profilometrie vrásek, elasticita, follow-up). Příklad: Lee et al., 2007 nebo kontrolovaná studie: Wunsch, 2014. Pro obecný “mainstream” pohled na data a limity domácích zařízení je zajímavý také článek Stanford Medicine: Stanford Medicine, 2025.
Proč na přístroji opravdu záleží (a proč to rozhoduje o výsledcích)
Teď to nejdůležitější, a zároveň nejvíc podceňované: kvalita zařízení rozhoduje. Když máte správné spektrum a dostatečný výkon, dává smysl řešit protokol a konzistenci. Když ne, můžete “svítit” klidně měsíc a budete mít jen pocit, že jste naletěli. Proto dává smysl držet se ověřených značek a reálných zkušeností, ne jen reklamních sloganů. Pokud chcete vidět konkrétní zkušenost z praxe (jak se to používá, co čekat a jaké to mělo efekty v reálném životě), mrkněte na moji recenzi: Mito Light – recenze a osobní zkušenost s účinky terapie červeným světlem
Závěr
Terapie červeným světlem má kolem sebe spoustu mýtů – a upřímně, část z nich vznikla tím, že se na trhu objevily “svítící” produkty bez odpovídajících parametrů. Pak je snadné říct, že je to placebo. Jenže když se podíváte na klinické studie a přehledy, vidíte opak: u vybraných oblastí existují měřitelné výsledky a metoda má biologicky vysvětlitelný mechanismus. Neznamená to zázrak pro každého a na všechno. Znamená to ale, že když máte rozumný cíl (pleť, regenerace, rutinní podpora), kvalitní zařízení a konzistentní používání, existují dobré důvody, proč to lidé používají dlouhodobě. Jestli chcete další “reálný kontext” a ne jen teorii, doporučuji projít i moji zkušenost s konkrétním zařízením tady: MITO LIGHT recenze – osobní zkušenost s účinky terapie červeným světlem .