Sůl do koupele

Sůl do vany

Když jsme společně s partnerem hledali náš první společný byt ke koupi, mými dvěma podmínkami byla vana a balkón. Balkón z toho důvodu, že jsem 20 let bydlela v paneláku bez balkónu a zkrátka když už si můžu vybrat, tak ten balkón chci. A vanu, protože prostě miluju naložit se v chladných a sychravých dnech do vany a jen tak relaxovat.

Už od malička jsem měla ráda vodu. V létě neustále u rybníka nebo na koupališti, doma zase ve vaně. O tom vypovídá i moje fotka z dětství, kdy jsem plavala nebo se o to alespoň snažila s kruhem ve vaně. A láska k vodě mi zůstala až do dospělosti.

Nemám ráda jen tak vodu ve vaně bez ničeho. Předně musí být voda hodně, a to opravdu hodně teplá, že se rosí zrcadlo. Pěkně tak, abych si tam mohla nějakou dobu poležet. A nemám ráda pěnu, jak se všude okolo hrne, sice rádoby voní, ale nic mi to prostě nedá. Takže v naší koupelně nechybí nejrůznější vonné olejíčky a sůl do koupele.

Koupel ve vaně s voňavou barevnou solí do koupele to je teprve slast. A co po takové fyzické námaze. To úplně cítím, jak se každičký sval v mém těle pomalu regeneruje a já se jakoby rozpouštím. A navíc si připadám jako v moři. Miluju, když ta sůl nějak voní, třeba taková čokoláda, no to je lahoda. A pokud chci svému tělu dopřát opravdovou péči, pak volím sůl z mrtvého moře. Připadám si hned jako v lázních.

A k relaxování ve vaně se solí do koupele potřebuju samozřejmě také ticho. Žádná hudba, žádné hlasy, žádná puštěná pračka. Prostě jen já, ticho, horká voda s rozpouštějící se solí. Hotový balzám na nervy. Jen tak si tam ležím s přivřenýma očima, nechám proudit myšlenky a užívám si pár desítek minut jen pro mě. Do té doby, než se z vedlejší místnosti začne ozývat „mami“. Alespoň 2x do měsíce si tento rituál dopřávám a nepřeji si být v té době nikým a ničím rušena. Však si to taky zasloužím.

Pro Dudlu sepsala: Petra Velíková