Věšáky na medaile

Věšák na medaile

Odmalička jsem měla pozitivní vztah ke sportu. Mí rodiče jsou hodně aktivní a i po nás dětech chtěli, abychom se věnovaly sportu. Já osobně jsem za svůj život vyzkoušela neuvěřitelné množství sportů od těch klasických až po ty netradiční. Nutno však dodat, že jsem u ničeho dlouho nevydržela a dříve nebo později mě mnou zvolený sport přestal bavit.

Ačkoliv jsem chodila na sportovní základní školu, běh, na který se zaměřovala téměř každá hodina tělocviku, jsem z duše nenáviděla. Vždycky jsem u něj trpěla. Nikdy jsem nevěřila, že bych si k němu našla cestu a dlouho tomu skutečně tak bylo. I pár sekundový běh na čekající tramvaj mě vyřadil na několik minut. Lidé v tramvaji na mě vždycky vyděšeně koukali. Z jejich pohledu jsem usoudila, že zvažují, jestli to se mnou sekne a nebo jestli mají volat záchranku.

V roce 2015 se však naprosto změnil můj život. Byla jsem tehdy v dlouhodobém vztahu, který ale absolutně nikam nevedl. Začala jsem trávit čas spíše sama se sebou a potřebovala si pročistit hlavu. Jednoho dne jsem šla na procházku a najednou mě přepadla obrovská chuť dát se do běhu. Což jsem nakonec skutečně udělala. A byl to naprosto skvělý zážitek. Měla jsem pocit, jako bych mohla skutečně utéct svým problémům. Od té doby jsem začala běhat pravidelně.

Spousta běžců tvrdí, že u běhu na nic nemyslí a tak si nejlépe vyčistí hlavu. Já ale nejsem jako ostatní. U běhu jsem naopak přemýšlela o životě a především o své budoucnosti. Během běhu jsem si utříbila myšlenky a dělala životní rozhodnutí, které jsem posléze zrealizovala. Opustila jsem nefungující vztah a dala mému příteli sbohem.

Láska sice skončila, ale moje láska k běhu mě neopustila. Začala jsem se mu věnovat daleko víc a zkusila jsem běhat delší tratě. Brzy jsem se zúčastnila svého prvního závodu a vyhrála jsem medaili. Během několika let se medailí nastřádalo několik. Nechtěla jsem je mít uložené jen v šuplíku. Byla jsem na ně patřičně hrdá, proto jsem si je přála vystavit. Našla jsem si proto věšák na medaile, na které jsem si všechny svoje trofeje pověsila. Nejen, že věšák vypadá hezky, ale je předmětem spousty konverzací. Lidé se mě ptají, za co jsem je dostala, jak jsem začala běhat apod.

Pokud i vy nebo vaši blízcí milujete sport a vlastníte nějakou medaili, rozhodně vám věšák na ně nesmí doma chybět. Při pohledu na ně si totiž budete připomínat, jak skvělí sportovci jste a můžete být na sebe patřičně hrdí.

Pro Dudlu napsala: Niki L.